Ohře pramení v Německu, v pohoří Smrčiny. Název Ohře, případně Ohara nebo Oharka je pravděpodobně keltského původu (Agara – Ag – losos, ara – tekoucí voda).
Celková délka je 305 km, z čehož 247 km protéká Českou republikou. Je čtvrtou nejdelší řekou v ČR (po Labi, Vltavě a Moravě), z hlediska plochy povodí je na osmém místě (kromě Labe, Vltavy a Moravy má větší povodí na území ČR ještě Dyje, Svratka, Berounka, Odra). Vlévá se do Labe v Litoměřicích a je po Vltavě jeho druhým největším přítokem.
Nejvýznamnějšími přítoky jsou Odrava, Libava, Svatava, Teplá a Chomutovka. Během 60. let 20. století byla na Ohři vybudována tři větší vodní díla – přehradní nádrže Skalka, Nechranice a Kadaň, přičemž Nechranice patří k největším vodním nádržím u nás a díky sypané přehradní hrázi o délce téměř 3300 m se řadí mezi nejdelší sypané hráze ve střední Evropě.
Vodácky nejzajímavější část je úsek Loket – Vojkovice, kde lze navštívit i různé turistické zajímavosti (hrad Loket, skalní město Svatošské skály, lázeňské město Karlovy Vary). Ohře je sice sjízdná již z německého Hohenbergu, ale na české straně je kvůli přítomnosti bobra evropského plutí zakázáno až po Cheb. Úsek Cheb – Klášterec n. Ohří lze rekreačním tempem (včetně zastávek u přírodních i kulturních zajímavostí) zvládnout za 6 až 8 dní, přičemž v úseku Cheb – Karlovy Vary je cestovní rychlost cca 4 – 5 km/hod a v úseku Karlovy vary – Klášterec přibližně o 2 km/hod vyšší.
Vodáci často začínají v Tršnici, Kynšperku nad Ohří nebo v Lokti, případně až v Karlových Varech. Obvyklým cílem splouvání je Klášterec n. Ohří, Vojkovice, případně Kadaň.
V horním toku jde o klidnější meandrující řeku, před Loktem se objevují první peřeje. Před Kadaní se řeka opět zklidňuje. Lze plout i dále, ale řeka je v tomto úseku regulovaná a některé jezy jsou nesjízdné.
Pro lepší orientaci vodáků bylo podél Ohře osazeno celkem 69 informačních tabulí, na nichž můžete zjistit, kde se právě nacházíte (říční kilometr, výřez mapy), jaké zajímavosti (kulturní, historické, přírodní) lze v okolí navštívit, nechybí ani informace o blízkých obcích a možnostech ubytování, případně o překážkách na vodním toku a tipech, jak je zdolat, což ocení zejména začínající vodáci. Každá tabule je doplněna o jeden pojem/úkon z oblasti vodáctví. Tabule jsou kromě češtiny také v němčině a angličtině.
Projekt byl realizován v roce 2006 za finanční pomoci Ministerstva životního prostředí a Nadace ČEZ a byl doplněn o vydání tištěného průvodce. V rámci ČR se jedná o specifickou stezku. V roce 2013 byl projekt rozšířen o zpracování aplikace vodáckého průvodce pro mobilní telefony a webové stránky.
Video o vodácké stezce najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=ZuVVYqXocH4.