Ohře pramení v Německu, v pohoří Smrčiny. Název Ohře, případně Ohara nebo Oharka je pravděpodobně keltského původu (Agara – Ag – losos, ara – tekoucí voda). Okolí Ohře patří k nejdéle osídleným oblastem v rámci ČR, samotná řeka měla značný význam (jak pro osidlování, tak pro obchod), byla využívána i jako zdroj závlah pro zemědělskou činnost, pro plavení dřeva (voroplavba – již od 13. století) nebo pro energetické účely, o čemž svědčí i množství mlýnů, hamrů a pil podél vodního toku.
Celková délka je 305 km, z čehož 247 km protéká Českou republikou. Je čtvrtou nejdelší řekou v ČR (po Labi, Vltavě a Moravě), z hlediska plochy povodí je na osmém místě (kromě Labe, Vltavy a Moravy má větší povodí na území ČR ještě Dyje, Svratka, Berounka, Odra). Vlévá se do Labe v Litoměřicích a je po Vltavě jeho druhým největším přítokem.
Nejvýznamnějšími přítoky jsou Odrava, Libava, Svatava, Teplá a Chomutovka. Během 60. let 20. století byla na Ohři vybudována tři větší vodní díla – přehradní nádrže Skalka, Nechranice a Kadaň, přičemž Nechranice patří k největším vodním nádržím u nás a díky sypané přehradní hrázi o délce téměř 3300 m se řadí mezi nejdelší sypané hráze ve střední Evropě.
Řeka protéká CHKO Slavkovský les, dále potom přírodním parkem Dolní Poohří. Bezprostředně u řeky se nachází i několik přírodních rezervací a památek – Údolí Ohře, Jan Svatoš (Svatošské skály), Želinský meandr u Kadaně.
Nejvýznamnějšími městy a obcemi na Ohři jsou Cheb, Kynšperk nad Ohří, Sokolov, Loket, Karlovy Vary, Kyselka, Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec, Louny, Budyně n. Ohří, Terezín, Litoměřice. O těchto (i dalších) se dočtete v příslušných kapitolách.
Horní část toku protéká hlubšími údolími (sevřené Krušnými horami. Slavkovským lesem a Doupovskými horami), krajina je převážně lesnatá, průtoky jsou zde rozkolísané. Dolní část toku protéká otevřenou zemědělskou krajinou, kde v minulosti tvořil četné meandry (na několika místech zachovány). Toto území trpělo v minulosti povodněmi a vyskytovalo se zde množství lužních lesů (např. v rámci přírodního parku Dolní Poohří jsou doteď zachovány – viz odkaz).
Turisticky i vodácky nejatraktivnější částí je úsek Loket – Vojkovice, kde lze navštívit i různé památky a zajímavosti přírodní, historické i kulturní (hrad Loket, skalní město Svatošské skály, lázeňské město Karlovy Vary), avšak i jiné úseky se mohou pochlubit turistickými zajímavostmi (nejen bezprostředně u řeky Ohře, ale i v jejím širším okolí – viz příslušné záložky – turistické zajímavosti, obce a města v Poohří).
Správu vodního toku (a vůbec celého povodí Ohře) má v současné době na starosti Povodí Ohře, státní podnik. Kromě přirozených vodních toků spravuje i umělé kanály, přivaděče, vodní nádrže, jezy a malé elektrárny. Podnik působí na území pěti krajů a 33 obcí s rozšířenou působností, spravované území má plochu větší než 10 000 km2 a majetek ve správě má celkovou hodnotu cca 11 mld. Kč. Původně (v první polovině 20. století) byla správa toků rozdělena podle okresů, avšak to se ukázalo jako neefektivní, proto byla v 60. letech vytvořena soustava státních podniků - „povodí“ - vedle Povodí Ohře v rámci ČR funguje ještě Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Berounky, Povodí Moravy a Povodí Odry.
Mezi hlavní činnosti Povodí Ohře patří sledování stavu koryt vodních toků, péče o koryta vodních toků, provoz a údržba děl na vodních tocích, udržování splavnosti toků, spolupráce při haváriích atd.
Více informací lze nalézt na stránkách http://www.poh.cz/.
Vodohospodářský informační portál poskytuje údaje týkající se vodních toků, vodních nádrží a vybraných hydrometeorologických charakteristik.
Na webu http://voda.gov.cz/portal/ lze zjistit informace o vodních tocích (vodní stav, povodňový stupeň, průtok, n-leté průtoky atd.), které jsou v terénu získávány na hydrologických stanicích. Síť těchto stanic je zaznamenána v mapě (stejně jako stanice srážkoměrné nebo stanice, kde se měří jakost vody – viz dále). Většina stanic je automatická, aktuální základní data jsou k dispozici každou hodinu.
Pro vodní nádrže můžeme zjistit údaje jako např. hladinu, přítok a odtok, dále potom základní údaje o samotném vodním díle (charakter, rozměry hráze, retenční hladiny apod.), pro zvídavé jsou k dispozici tabulky s objemy nádrží, jejich hladinami, což poskytuje možnost rychlého srovnání.
Vodohospodářský informační portál je napojen na web Českého hydrometeorologického ústavu, který poskytuje data ohledně srážek a extrémních hydrometeorologických jevů – tato data jsou získávána na srážkoměrných stanicích a stejně jako většina hydrologických stanic, jsou i tato stanice automatické (aktuální každou hodinu).
Na některých nádržích je sledována jakost vody (chemické složení, průhlednost, čistota apod.).
© 2024 rhkpoohri.cz, všechna práva vyhrazena
design by J.Pelikovský | 2016