Název Bílé stráně označuje unikátní opukovou stráň s výskytem rozmanitých druhů rostrlin. Najdeme zde vzácný vstavač nachový, střevíčník pantoflíček, třemdavu bílou anebo také len tenkolistý nebo len žlutý.
Jedná se o jednu z nejstarších chráněných lokalit v severních Čechách – teplomilná společenstva byla zkoumána již v devatenáctém století, v roce 1954 pak byla vyhlášena jako zákonem chráněná. Lokalita byla do 50. let 20. století zemědělsky využívána (sady, pastva), za zmínku stojí i skutečnost, že se zde vyskytlo několik menších sesuvů. Z vrchní části je hezký výhled na vrch Házmburk, Radobýl a Litoměřice.
Jedná se o 14 řad, sestavených z více než dvou tisíc neopracovaných křemencových kamenů uložených v zemi v severojižním směru. Kameny mezi sebou mají pravidelné rozestupy. Mimo ně jsou zde další dva větší kameny stojící mimo řady se jmény Gibbon a Paegas, jejichž spojnice prý ukazuje na umístění slunce dle prehistorického kalendáře. Podle jedné teorie jde o prehistorický astronomický kalendář, podle druhé jde jen o seskládané kamení z pole, které zde nejspíš dříve bylo, tudíž o jakési meze pozemků.
Existuje ještě několik hypotéz o vzniku kamenných řad (v minulosti byly dokonce považovány za přirozený geologický úkaz, ale pak se zjistilo, že podloží je z opuky a kameny jsou z mnohem staršího křemence), včetně té, že se na vzniku řad podílelo UFO. Územím prochází naučná stezka, která měří přibližně 2 km, na webu obce Kounov lze získat více informací a stáhnout si průvodce v pdf.
Západně od obce Slavětín poblíž kaple můžeme nalézt vztyčený, 1,9 metru vysoký kámen jménem Baba. Původně na tomto místě stávaly dokonce menhiry dva, ale do dnešních dnů se bohužel dochoval pouze jeden. Doba, z níž menhir pochází, nebyla zatím zjištěna, je možné, že se jedná o prehistorickou památku, nebylo to však dosud spolehlivě prokázáno.
Hmotnost samotného kamene (jedná se o železitý pískovec) je odhadována na necelé 2 tuny, v okolí byly nalezeny střepy keramiky a keltských ozdob. Pojmenování Baba odkazuje na vnější podobu kamene (nahrbená zamračená stařena).
V Dolním Poohří nalezneme také skalní útvary zvané Kapucínské skály, které přímo vybízejí ke zdolání. Horolezce zaujmou až pětimetrové stěnky, věžičky a balvany z hrubozrnné žuly.
Nacházejí se nedaleko obce Ležky, jsou vyhledávané jak turisty, tak horolezci. Některé dosahují výšek kolem 20 m, jsou tedy vidět i ze silnice E48 (Praha – Karlovy Vary).
Ochranu si tato rezervace zasloužila svými opukovými stráněmi s bohatou populací medvědice lékařské a zimostrázku alpinského.
Vedle výše uvedených chráněných rostlin (z nichž medvědice lékařská je význačným glaciálním reliktem, tj. druhem, který přežil z poslední doby ledové) se zde vyskytuje např. hvězdnice chlumní, třemdava bílá nebo plamének přímý.
Uprostřed obce Hřivčice lze spatřit vztyčený pískovcový kámen o velikosti 1,8 metru. Protože obsahuje vyryté nápisy se směry na okolní obce, jedná se spíše o jakýsi historický rozcestník. Prehistorický původ se nepředpokládá i kvůli použitému materiálu - pískovec přece jen odolává zubu času hůře.
Úhošť je vrch ležící necelých 600 m n. m. Jedná se o výraznou dominantu v okolí díky svému tabulovitému rázu. Hora je tvořená čedičem a nachází se zde vzácná teplomilná společenstva.
Mezi význačné druhy vyskytující se v NPR Úhošť (vyhlášené v r. 1974) patří tařice skalní, bělozářka liliovitá, několik druhů kavylů (vzácný je kavyl olysalý), lilie zlatohlávek, z hlediska zoologického jde rovněž významnou lokalitu (hnízdí zde výr velký). Samotná hora Úhošť je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti (jedná se o několik lávových proudů, které se střídají s polohami tufů a tufitů (sypkých nebo málo zpevněných hornin sopečného původu).
Za zmínku stojí i fakt, že Úhošť byl některými badateli považován za Wogastisburg, tedy místo, kde měla proběhnout bitva mezi Franskou říší a kmeny, které sdružil kupec Sámo v r. 631/2. Archeologické nálezy však tuto skutečnost ani nepotvrdily, ani nevyvrátily.
Ač by se podle názvu mohlo usuzovat jinak, Velký vrch je nižší kopec (pouze 303 m n. m.) kuželovitého tvaru, který je ovšem významný svou teplomilnou flórou, a to zejména s vynikající mykoflórou (66 druhů).
Můžeme zde narazit na význačné druhy hub, např. hřib satan, hřib koloděj, muchomůrka šiškovitá, smrž tlustonohý atd.
Další menhir na území Poohří můžeme nalézt u Drahomyšle. Je to 2,2 metrů vysoký plochý kámen a spolu s menhirem u Klobuk je nejzajímavější ukázkou těchto kultovních stojících balvanů možná až pravěkého původu na území naší republiky. Jeho stáří se zatím nepodařilo určit, nicméně tato zajímavost jistě stojí za zhlédnutí.
Název zakletý mnich odkazuje na podobu kamene – mnich v kápi. K místu se váže pověst – mnich svedl místní dívku a přemluvil ji, aby s ním utekla, avšak byl dostižen převorem, který ho proklel a mnich zkameněl.
© 2024 rhkpoohri.cz, všechna práva vyhrazena
design by J.Pelikovský | 2016